Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-uherský zlatý, známý také pod názvy florin či gulden, byly mince používané na území rakouské monarchie v letech 1754 až 1852. Německý název Gulden byl natištěn na papírových bankovkách a na mince se razil nápis Florin. Se zavedením konvenčního tolaru byl florin definován jako půl konvenčního tolaru, v přepočtu na ceny stříbra představoval jeden florin dnešního 150 Kč. Pro představu v roce 1850 byla výše ročního platu úředníka 500-700 zlatých, učitele 130 zlatých a dělníka 100 až 200 zlatých. Roku 1852 byl florin nahrazen korunou.

Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherská koruna byla používána v Rakousku-Uhersku v letech 1892 až 1918, tedy do rozpadu říše. Dále byla Rakousko-Uherská koruna od roku 1898 do roku 1921 oficiální měnou v Lichtenštejnsku. Dílčí jednotou koruny je jeden haléř, přičemž jedna koruna se skládá ze sta haléřů. Korunové a haléřové mince si každý stát razil sám, proto na každé z mincí byly jiné motivy. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10 a 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20 a 100 korun. Od roku 1900 se ve Vídni začali tisknout i bankovky. Bankovky byly dvojjazyčné, na jedné straně byl název německý a na druhé maďarský a bankovky byly tisknuty v deseti různých nominálních hodnotách.
Krejcar
Krejcar byl původně stříbrná mince ražená v jihotyrolském Meranu od roku 1271. Až od roku 1559 začali mince platit jako měna v jihoněmeckých státech. V roce 1561 byl krejcar zaveden jako platidlo i v českých zemích. Jako drobná mince zde platil až do roku 1892, tedy do roku než byla zavedena koruna. Zajímavostí je, že krejcar byl první mincí, které přešla z ražby stříbrné na ražbu bronzovou.

Jáchymovský tolar
Jáchymovský tolar je označení pro mince, které byly ražené v Jáchymově mezi lety 1519 až 1528. Vzorem pro podobu této mince byla mince saská, ražená v letech 1492 až 1525 ve Cvikově. Na přední straně jáchymovského tolaru byla vyobrazena postava svatého Jáchyma se Šlikovským erbem a na zadní straně se nacházel Český královský lev.
Pruský tolar
Pruský tolar byla mince ražená v Prusku od roku 1750 do roku 1857. Do roku 1821 se jeden pruský tolar dělil na 24 grošů a každý groš pak na 12 feniků. Ve vlastním Prusku se pak jeden tolar dělil na 3 polské zlaté, ty pak na 30 grošů či 90 šilinků. V roce 1857 byl pruský tolar nahrazen tolarem spolkovým, který se brzy stal standardem ve většině Německa.

Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-uherský zlatý, známý také pod názvy florin či gulden, byly mince používané na území rakouské monarchie v letech 1754 až 1852. Německý název Gulden byl natištěn na papírových bankovkách a na mince se razil nápis Florin. Se zavedením konvenčního tolaru byl florin definován jako půl konvenčního tolaru, v přepočtu na ceny stříbra představoval jeden florin dnešního 150 Kč. Pro představu v roce 1850 byla výše ročního platu úředníka 500-700 zlatých, učitele 130 zlatých a dělníka 100 až 200 zlatých. Roku 1852 byl florin nahrazen korunou.

Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherská koruna byla používána v Rakousku-Uhersku v letech 1892 až 1918, tedy do rozpadu říše. Dále byla Rakousko-Uherská koruna od roku 1898 do roku 1921 oficiální měnou v Lichtenštejnsku. Dílčí jednotou koruny je jeden haléř, přičemž jedna koruna se skládá ze sta haléřů. Korunové a haléřové mince si každý stát razil sám, proto na každé z mincí byly jiné motivy. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10 a 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20 a 100 korun. Od roku 1900 se ve Vídni začali tisknout i bankovky. Bankovky byly dvojjazyčné, na jedné straně byl název německý a na druhé maďarský a bankovky byly tisknuty v deseti různých nominálních hodnotách.
Krejcar
Krejcar byl původně stříbrná mince ražená v jihotyrolském Meranu od roku 1271. Až od roku 1559 začali mince platit jako měna v jihoněmeckých státech. V roce 1561 byl krejcar zaveden jako platidlo i v českých zemích. Jako drobná mince zde platil až do roku 1892, tedy do roku než byla zavedena koruna. Zajímavostí je, že krejcar byl první mincí, které přešla z ražby stříbrné na ražbu bronzovou.

Jáchymovský tolar
Jáchymovský tolar je označení pro mince, které byly ražené v Jáchymově mezi lety 1519 až 1528. Vzorem pro podobu této mince byla mince saská, ražená v letech 1492 až 1525 ve Cvikově. Na přední straně jáchymovského tolaru byla vyobrazena postava svatého Jáchyma se Šlikovským erbem a na zadní straně se nacházel Český královský lev.
Pruský tolar
Pruský tolar byla mince ražená v Prusku od roku 1750 do roku 1857. Do roku 1821 se jeden pruský tolar dělil na 24 grošů a každý groš pak na 12 feniků. Ve vlastním Prusku se pak jeden tolar dělil na 3 polské zlaté, ty pak na 30 grošů či 90 šilinků. V roce 1857 byl pruský tolar nahrazen tolarem spolkovým, který se brzy stal standardem ve většině Německa.

Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-uherský zlatý, známý také pod názvy florin či gulden, byly mince používané na území rakouské monarchie v letech 1754 až 1852. Německý název Gulden byl natištěn na papírových bankovkách a na mince se razil nápis Florin. Se zavedením konvenčního tolaru byl florin definován jako půl konvenčního tolaru, v přepočtu na ceny stříbra představoval jeden florin dnešního 150 Kč. Pro představu v roce 1850 byla výše ročního platu úředníka 500-700 zlatých, učitele 130 zlatých a dělníka 100 až 200 zlatých. Roku 1852 byl florin nahrazen korunou.

Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherská koruna byla používána v Rakousku-Uhersku v letech 1892 až 1918, tedy do rozpadu říše. Dále byla Rakousko-Uherská koruna od roku 1898 do roku 1921 oficiální měnou v Lichtenštejnsku. Dílčí jednotou koruny je jeden haléř, přičemž jedna koruna se skládá ze sta haléřů. Korunové a haléřové mince si každý stát razil sám, proto na každé z mincí byly jiné motivy. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10 a 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20 a 100 korun. Od roku 1900 se ve Vídni začali tisknout i bankovky. Bankovky byly dvojjazyčné, na jedné straně byl název německý a na druhé maďarský a bankovky byly tisknuty v deseti různých nominálních hodnotách.
Krejcar
Krejcar byl původně stříbrná mince ražená v jihotyrolském Meranu od roku 1271. Až od roku 1559 začali mince platit jako měna v jihoněmeckých státech. V roce 1561 byl krejcar zaveden jako platidlo i v českých zemích. Jako drobná mince zde platil až do roku 1892, tedy do roku než byla zavedena koruna. Zajímavostí je, že krejcar byl první mincí, které přešla z ražby stříbrné na ražbu bronzovou.

Jáchymovský tolar
Jáchymovský tolar je označení pro mince, které byly ražené v Jáchymově mezi lety 1519 až 1528. Vzorem pro podobu této mince byla mince saská, ražená v letech 1492 až 1525 ve Cvikově. Na přední straně jáchymovského tolaru byla vyobrazena postava svatého Jáchyma se Šlikovským erbem a na zadní straně se nacházel Český královský lev.
Pruský tolar
Pruský tolar byla mince ražená v Prusku od roku 1750 do roku 1857. Do roku 1821 se jeden pruský tolar dělil na 24 grošů a každý groš pak na 12 feniků. Ve vlastním Prusku se pak jeden tolar dělil na 3 polské zlaté, ty pak na 30 grošů či 90 šilinků. V roce 1857 byl pruský tolar nahrazen tolarem spolkovým, který se brzy stal standardem ve většině Německa.

Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-uherský zlatý, známý také pod názvy florin či gulden, byly mince používané na území rakouské monarchie v letech 1754 až 1852. Německý název Gulden byl natištěn na papírových bankovkách a na mince se razil nápis Florin. Se zavedením konvenčního tolaru byl florin definován jako půl konvenčního tolaru, v přepočtu na ceny stříbra představoval jeden florin dnešního 150 Kč. Pro představu v roce 1850 byla výše ročního platu úředníka 500-700 zlatých, učitele 130 zlatých a dělníka 100 až 200 zlatých. Roku 1852 byl florin nahrazen korunou.

Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherská koruna byla používána v Rakousku-Uhersku v letech 1892 až 1918, tedy do rozpadu říše. Dále byla Rakousko-Uherská koruna od roku 1898 do roku 1921 oficiální měnou v Lichtenštejnsku. Dílčí jednotou koruny je jeden haléř, přičemž jedna koruna se skládá ze sta haléřů. Korunové a haléřové mince si každý stát razil sám, proto na každé z mincí byly jiné motivy. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10 a 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20 a 100 korun. Od roku 1900 se ve Vídni začali tisknout i bankovky. Bankovky byly dvojjazyčné, na jedné straně byl název německý a na druhé maďarský a bankovky byly tisknuty v deseti různých nominálních hodnotách.
Krejcar
Krejcar byl původně stříbrná mince ražená v jihotyrolském Meranu od roku 1271. Až od roku 1559 začali mince platit jako měna v jihoněmeckých státech. V roce 1561 byl krejcar zaveden jako platidlo i v českých zemích. Jako drobná mince zde platil až do roku 1892, tedy do roku než byla zavedena koruna. Zajímavostí je, že krejcar byl první mincí, které přešla z ražby stříbrné na ražbu bronzovou.

Jáchymovský tolar
Jáchymovský tolar je označení pro mince, které byly ražené v Jáchymově mezi lety 1519 až 1528. Vzorem pro podobu této mince byla mince saská, ražená v letech 1492 až 1525 ve Cvikově. Na přední straně jáchymovského tolaru byla vyobrazena postava svatého Jáchyma se Šlikovským erbem a na zadní straně se nacházel Český královský lev.
Pruský tolar
Pruský tolar byla mince ražená v Prusku od roku 1750 do roku 1857. Do roku 1821 se jeden pruský tolar dělil na 24 grošů a každý groš pak na 12 feniků. Ve vlastním Prusku se pak jeden tolar dělil na 3 polské zlaté, ty pak na 30 grošů či 90 šilinků. V roce 1857 byl pruský tolar nahrazen tolarem spolkovým, který se brzy stal standardem ve většině Německa.

Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-uherský zlatý, známý také pod názvy florin či gulden, byly mince používané na území rakouské monarchie v letech 1754 až 1852. Německý název Gulden byl natištěn na papírových bankovkách a na mince se razil nápis Florin. Se zavedením konvenčního tolaru byl florin definován jako půl konvenčního tolaru, v přepočtu na ceny stříbra představoval jeden florin dnešního 150 Kč. Pro představu v roce 1850 byla výše ročního platu úředníka 500-700 zlatých, učitele 130 zlatých a dělníka 100 až 200 zlatých. Roku 1852 byl florin nahrazen korunou.

Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherská koruna byla používána v Rakousku-Uhersku v letech 1892 až 1918, tedy do rozpadu říše. Dále byla Rakousko-Uherská koruna od roku 1898 do roku 1921 oficiální měnou v Lichtenštejnsku. Dílčí jednotou koruny je jeden haléř, přičemž jedna koruna se skládá ze sta haléřů. Korunové a haléřové mince si každý stát razil sám, proto na každé z mincí byly jiné motivy. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10 a 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20 a 100 korun. Od roku 1900 se ve Vídni začali tisknout i bankovky. Bankovky byly dvojjazyčné, na jedné straně byl název německý a na druhé maďarský a bankovky byly tisknuty v deseti různých nominálních hodnotách.
Krejcar
Krejcar byl původně stříbrná mince ražená v jihotyrolském Meranu od roku 1271. Až od roku 1559 začali mince platit jako měna v jihoněmeckých státech. V roce 1561 byl krejcar zaveden jako platidlo i v českých zemích. Jako drobná mince zde platil až do roku 1892, tedy do roku než byla zavedena koruna. Zajímavostí je, že krejcar byl první mincí, které přešla z ražby stříbrné na ražbu bronzovou.

Jáchymovský tolar
Jáchymovský tolar je označení pro mince, které byly ražené v Jáchymově mezi lety 1519 až 1528. Vzorem pro podobu této mince byla mince saská, ražená v letech 1492 až 1525 ve Cvikově. Na přední straně jáchymovského tolaru byla vyobrazena postava svatého Jáchyma se Šlikovským erbem a na zadní straně se nacházel Český královský lev.
Pruský tolar
Pruský tolar byla mince ražená v Prusku od roku 1750 do roku 1857. Do roku 1821 se jeden pruský tolar dělil na 24 grošů a každý groš pak na 12 feniků. Ve vlastním Prusku se pak jeden tolar dělil na 3 polské zlaté, ty pak na 30 grošů či 90 šilinků. V roce 1857 byl pruský tolar nahrazen tolarem spolkovým, který se brzy stal standardem ve většině Německa.

Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-uherský zlatý, známý také pod názvy florin či gulden, byly mince používané na území rakouské monarchie v letech 1754 až 1852. Německý název Gulden byl natištěn na papírových bankovkách a na mince se razil nápis Florin. Se zavedením konvenčního tolaru byl florin definován jako půl konvenčního tolaru, v přepočtu na ceny stříbra představoval jeden florin dnešního 150 Kč. Pro představu v roce 1850 byla výše ročního platu úředníka 500-700 zlatých, učitele 130 zlatých a dělníka 100 až 200 zlatých. Roku 1852 byl florin nahrazen korunou.

Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherská koruna byla používána v Rakousku-Uhersku v letech 1892 až 1918, tedy do rozpadu říše. Dále byla Rakousko-Uherská koruna od roku 1898 do roku 1921 oficiální měnou v Lichtenštejnsku. Dílčí jednotou koruny je jeden haléř, přičemž jedna koruna se skládá ze sta haléřů. Korunové a haléřové mince si každý stát razil sám, proto na každé z mincí byly jiné motivy. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10 a 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20 a 100 korun. Od roku 1900 se ve Vídni začali tisknout i bankovky. Bankovky byly dvojjazyčné, na jedné straně byl název německý a na druhé maďarský a bankovky byly tisknuty v deseti různých nominálních hodnotách.
Krejcar
Krejcar byl původně stříbrná mince ražená v jihotyrolském Meranu od roku 1271. Až od roku 1559 začali mince platit jako měna v jihoněmeckých státech. V roce 1561 byl krejcar zaveden jako platidlo i v českých zemích. Jako drobná mince zde platil až do roku 1892, tedy do roku než byla zavedena koruna. Zajímavostí je, že krejcar byl první mincí, které přešla z ražby stříbrné na ražbu bronzovou.

Jáchymovský tolar
Jáchymovský tolar je označení pro mince, které byly ražené v Jáchymově mezi lety 1519 až 1528. Vzorem pro podobu této mince byla mince saská, ražená v letech 1492 až 1525 ve Cvikově. Na přední straně jáchymovského tolaru byla vyobrazena postava svatého Jáchyma se Šlikovským erbem a na zadní straně se nacházel Český královský lev.
Pruský tolar
Pruský tolar byla mince ražená v Prusku od roku 1750 do roku 1857. Do roku 1821 se jeden pruský tolar dělil na 24 grošů a každý groš pak na 12 feniků. Ve vlastním Prusku se pak jeden tolar dělil na 3 polské zlaté, ty pak na 30 grošů či 90 šilinků. V roce 1857 byl pruský tolar nahrazen tolarem spolkovým, který se brzy stal standardem ve většině Německa.

Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-uherský zlatý, známý také pod názvy florin či gulden, byly mince používané na území rakouské monarchie v letech 1754 až 1852. Německý název Gulden byl natištěn na papírových bankovkách a na mince se razil nápis Florin. Se zavedením konvenčního tolaru byl florin definován jako půl konvenčního tolaru, v přepočtu na ceny stříbra představoval jeden florin dnešního 150 Kč. Pro představu v roce 1850 byla výše ročního platu úředníka 500-700 zlatých, učitele 130 zlatých a dělníka 100 až 200 zlatých. Roku 1852 byl florin nahrazen korunou.

Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherská koruna byla používána v Rakousku-Uhersku v letech 1892 až 1918, tedy do rozpadu říše. Dále byla Rakousko-Uherská koruna od roku 1898 do roku 1921 oficiální měnou v Lichtenštejnsku. Dílčí jednotou koruny je jeden haléř, přičemž jedna koruna se skládá ze sta haléřů. Korunové a haléřové mince si každý stát razil sám, proto na každé z mincí byly jiné motivy. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10 a 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20 a 100 korun. Od roku 1900 se ve Vídni začali tisknout i bankovky. Bankovky byly dvojjazyčné, na jedné straně byl název německý a na druhé maďarský a bankovky byly tisknuty v deseti různých nominálních hodnotách.
Krejcar
Krejcar byl původně stříbrná mince ražená v jihotyrolském Meranu od roku 1271. Až od roku 1559 začali mince platit jako měna v jihoněmeckých státech. V roce 1561 byl krejcar zaveden jako platidlo i v českých zemích. Jako drobná mince zde platil až do roku 1892, tedy do roku než byla zavedena koruna. Zajímavostí je, že krejcar byl první mincí, které přešla z ražby stříbrné na ražbu bronzovou.

Jáchymovský tolar
Jáchymovský tolar je označení pro mince, které byly ražené v Jáchymově mezi lety 1519 až 1528. Vzorem pro podobu této mince byla mince saská, ražená v letech 1492 až 1525 ve Cvikově. Na přední straně jáchymovského tolaru byla vyobrazena postava svatého Jáchyma se Šlikovským erbem a na zadní straně se nacházel Český královský lev.
Pruský tolar
Pruský tolar byla mince ražená v Prusku od roku 1750 do roku 1857. Do roku 1821 se jeden pruský tolar dělil na 24 grošů a každý groš pak na 12 feniků. Ve vlastním Prusku se pak jeden tolar dělil na 3 polské zlaté, ty pak na 30 grošů či 90 šilinků. V roce 1857 byl pruský tolar nahrazen tolarem spolkovým, který se brzy stal standardem ve většině Německa.